Příběh prvních lidí v Americe začíná v době ledové. Během posledního glaciálního maxima, zhruba před 20 000 lety, bylo obrovské množství vody na Zemi vázáno v ledovcích. Hladina moří byla proto mnohem níže než dnes, na některých místech až o 120 metrů.

Tento pokles hladiny odhalil pevninský most mezi Asií a Severní Amerikou v místě, kde se dnes nachází Beringova úžina. Tomuto pevninskému mostu, známému jako Beringie, vděčíme za osídlení amerického kontinentu. Nebyla to úzká šíje, ale spíše rozlehlá, chladná a suchá step, po které se mohla pohybovat zvířata i lidé.

Skupiny lovců a sběračů z Asie, které dnes nazýváme paleoindiáni, následovaly stáda velké zvěře, jako byli mamuti, mastodonti a obří bizoni, a postupně tak přešly na nový kontinent. Nešlo o jedinou velkou migraci, ale spíše o sérii přesunů menších skupin v průběhu několika tisíc let. Tito první osadníci se pomalu šířili na jih a osidlovali oba americké kontinenty.

Jak se klima na konci doby ledové oteplovalo a ledovce ustupovaly, krajina se dramaticky měnila. Velká zvířata, na kterých záviseli první lovci, postupně vyhynula. Lidé se museli přizpůsobit. Tento proces adaptace vedl ke vzniku neuvěřitelné kulturní rozmanitosti.

Místo aby se soustředily na velkou zvěř, začaly se skupiny specializovat na zdroje dostupné v jejich místním prostředí. Některé se zaměřily na lov menších zvířat, jako jsou jeleni a králíci. Jiné se usadily podél řek a pobřeží, kde se jejich hlavním zdrojem obživy stal rybolov. Další se naučily využívat širokou škálu divokých rostlin, ořechů a bobulí. V některých oblastech, zejména v dnešním Mexiku, začali lidé experimentovat se zemědělstvím a domestikovali rostliny jako kukuřici, fazole a dýně. Tento vynález se pomalu šířil i na sever.

Tyto různé strategie přežití vedly ke vzniku stovek odlišných kultur, každé s vlastním jazykem, uměním, náboženskými představami a společenskou strukturou. Neexistovala jedna jediná „indiánská“ kultura; kontinent byl mozaikou mnoha národů.

Před příchodem Evropanů byla Severní Amerika domovem milionů lidí patřících do stovek různých kmenů a národů. Od arktických oblastí obývaných Inuity a Aleuty až po zemědělské společnosti na jihovýchodě, jako byli Čerokíové a Kríkové, byl kontinent plně osídlen.

Na Velkých planinách kočovné kmeny jako Lakotové (Siouxové) a Komančové následovaly stáda bizonů. Na jihozápadě Pueblané budovali propracované vícepodlažní obydlí z nepálených cihel a pěstovali kukuřici v pouštní krajině. Na severozápadním pobřeží, kde byl dostatek lososů a cedrových stromů, vznikly složité společnosti s bohatou uměleckou tradicí, jako například u kmenů Haida a Tlingit.

Tato rozmanitost kultur a způsobů života svědčí o neuvěřitelné přizpůsobivosti a vynalézavosti prvních obyvatel Ameriky. Během tisíců let si vytvořili hluboké spojení se svou zemí a rozvinuli komplexní společnosti, které prosperovaly v nejrůznějších prostředích po celém kontinentu.